Vítejte na Zámku hrabat Sedlnitzkých z Choltic!

NOVINY

MARTIN KAPOŠVÁRY - "ZATMĚNÍ"

Vernisáž v Galerii MORITZ 13.7. 2024 v 17:00 hod

Zveme vás na neobvyklý umělecký zážitek v prostorách zámecké Galerie MORITZ!

Výstavu uvede Rosana de Montfort.

Na výstavě, která potrvá do 31.08. , se prezentuje malbou, airbrushem, 3D vizualizací a objekty.

Martin Kapošváry, rozený Ficek, celoživotní Ostravák, dyslektik a workoholik. Tvořivost, čaj a mystično, to jsou nedílné součásti jeho existence. Jeho první umělecká díla vznikala v dětství u jeho milované babičky, kam často utíkal před hlukem sourozenců s kufříkem plným pastelek. Do jeho tvorby se promítá již v raném věku zájem o duchovno a tajemno.

Po studiu Střední školy uměleckých řemesel absolvoval pedagogické studium na Ostravské univerzitě v oboru výtvarná výchova a výtvarná tvorba - specializace Ateliérová malba. Svá umělecká díla začal vystavovat již za dob studií. Prvním velkým úspěchem byla jeho účast na mezinárodním sympoziu Papír.

Jeho umění mělo přesah i do hudební tvorby. Založil kapelu Xeranthenum, hrajíci dark metal, ve které zpíval. V době působení kapely uspořádal 4 ročníky metalového hudebního festivalu Sleepy Hollow. V této době se začalo Martinovi říkal Dr. Satan, protože byl pekelně dobrý!

Začal také tetovat, v roce 2010 založil tetovací salon, který dnes nese název Fantasmagoria Art. Získal řadu ocenění v mezinárodních tetovacích soutěžích, které potvrdily jeho umělecký talent. Největším oceněním však bylo vydání jeho sketchbooku v Německu: Martin Ficek Tattoo - Vorlagen. Kniha se prodává po celém světě.

Své výtvarné umění posunul i na tělo - začal tvořit bodypainting. Účastnil se českých i světových soutěží v bodypaintingu a získal řadu ocenění.

V roce 2015 si Martin splnil sen a pořídil si dům, kde pod jednou střechou dokázal vybudovat umělecké mraveniště. Má zde tetovací salon, dva ateliéry, dílnu, nahrávací studio a také zde i bydlí se svou ženou, synem, tchýní, pejsky, hadem a žábou.

Již řadu let je tetovacím lektorem pro kurzy tetování Studia Leny a porotcem na tetovacích i bodypaintigových soutěžích v Česku i na Slovensku.

Své umělecké působení rozšířil o UV malby obrazů i prostorových objektů, které vystavoval na řadě open air festivalů po celé ČR (Bio De Janeiro, Beats for Love, Colours of Ostrava, UFO BUFO festival, atd.). V tomto vystavování vidí smysl, protože jde umění naproti lidem. Kromě galerijních výstav rád vystavuje nebo dělá mural art v prostorách mu blízkých - čajovny, rockové kluby, atd.

Optika, vrstvení, struktury i hloubka prostoru se prolínají v jeho nejnovější unikátní tvorbě UV a luminescenčních obrazů, 3D obrazů, obrazů na opáleném dřevě.

V hudbě se posouvá dále k DJ pultu, kde tvoří elektronickou hudbu v rámci několika projektů s různými druhy hudby.

V roce 2023 vytváří s kolegy z Fantasmagoria Art podcasty z tetovacího salonu s názvem Pod jehlou tatérskou.

Umění bere jako výzvu, nebojí se jít za hranici své komfortní zóny a objevuje v různých stylech, podkladech i technikách stále něco nového.

Baron Trenck- Tajemství mumie

Vernisáž v Muzeu v Bílovci 20.6. 2024 v 17:00 hod

Snad by se ani nedalo spočítat kolikrát se bývalý velitel pandurů plukovník František svobodný pán von der Trenck za svého života ocitl v nebezpečí smrti. A přece zubatá s kosou si na něho pospíšila, zemřel v plném rozkvětu sil. Dne 4. října 1749 vydechl naposledy, bylo mu 38 let. Ve své závěti projevil přání, aby byl v brněnské kryptě u kapucínů pohřben tam, kde „zemřelí bratři řeholníci odpočívají, v řádovém oděvu, na zemi s cihlou pod hlavou.“ Jeho příbuzný Heinrich von der Trenck chtěl ostatky původně převézt do Vídně, kde měla rodina hrobku, nakonec respektoval poslední přání zemřelého, došlo pouze ke změně, že tělo bylo uloženo do rakve, ve které spočívá dodnes.

Někdejší pandurský velitel baron František von der Trenck, nebyl žádný světec. Jeho povoláním bylo válčit, a tedy zabíjet. Jestliže za svého života zajal přes 6.000 mužů, pak to bylo důsledkem jeho mimořádného vojenského nadání. Trenck pochopitelně dosahoval svých úspěchů i tím, co charakterizovalo příslušníky jeho pandurského sboru: krutostí, rabijáckostí, tedy vlastnostmi, které zcela odpovídaly sociální skupině, z níž nemalá část jeho vojska pocházela. Trenck roznášel Evropou oheň, který rozkřesal někdo jiný…

Odkaz na akci na Facebooku zde:

https://www.facebook.com/events/1125802858475569/

DEN MĚSTA BÍLOVCE 2024

Sobota 22.6. 2024 od 11:00 do 23:00 hod

Přijďte oslavit DEN MĚSTA BÍLOVCE s bohatým hudebním i doprovodným programem. Během dne vás čeká dechová hudba Rozmarýnka, těšit se můžete také na vystoupení dětí z DDM Bílovec, zahraje několika kapel. V 17 hodin proběhne tradiční Ocenění bíloveckých občanů. Ze Slovenska přijede Arco Orchestr při ZUŠ v Lipanoch.

O hlavní hudební vystoupení se postará od 20 hodin KATEŘINA MARIE TICHÁ & Bandjezz. Na pódiu se také objeví taneční orchestr Baard´s Band a kapely Nedivoč a Neminem.

Volně bude přístupná věž kostela, ze které je výhled do širokého okolí. Pro zájemce historie bude také přístupný celý zámek a expozice Skrytý středověk s nejkrásnějším podzemím v Moravskoslezském kraji (nutná koupě vstupenky do této expozice), stejně jako Muzeum Bílovec.

Městská knihovna Bílovec bude fungovat jako ve všední den a všichni jsou vítáni k prohlídce.

Doprovodný program pro děti i dospělé bude probíhat na nádvoří zámku i náměstí. Těšit se samozřejmě můžete na bohaté občerstvení. Chybět nebude ani běh do zámeckých schodů.

Součástí dne města bude také BAF: Festival Bílovecký amatérský film. Nultý ročník soutěžního festivalu amatérských filmů v Bílovci.

Odkaz na akci na Facebooku:

https://www.facebook.com/events/505424648474674

"ABSURDNÍ OBSKURNÍ DRAMA."

Libor Hřivnáč a Pavel Charousek

Výstava soch, plastik a maleb v Galerii MORITZ potrvá od 4.5. do 30.6.2024

Pavel Charousek *1962, Dvůr Králové nad Labem
sochař, malíř, grafik, básník,

Libor Hřivnáč *1959, Opava
Básník, fotograf, sochař, kurátor, galerista,

se představují v konceptualistickém projektu „ABSURDNÍ OBSKURNÍ DRAMA,“ Oba dva umělci se pohybují na samé hraně „Myšlenek a nemyšlenek, jiného a podivného.“ Svět se mění. Dříve by autoři pozvedli ze židlí spíše občany usedlé a konformní, dnes spíše ty mladší, s aktuálním vnímáním světa. Ne, nikoho se nechtějí dotknout. Pouze kladou vizualizované otázky. Odpovědi ani jeden z nich neočekává. Sousoší s názvem „Rychlé šípy dnes“ se svým mnohočetným výkladem zapojuje do současné společenské diskuze. Stejně tak sousoší „Podivná svatba a sedmero příbuzných,“ u kterého jistě zaznamenáme významné pozvednutí obočí, a také otázky a žádné odpovědi. Charouskův rozměrný obraz s lehkou ironií vyjadřuje jeho pohled na současný svět. Nehledá řešení. Odpovědi. Ale to zjevně nikdo ani neočekává. Jeho smyslné, intuitivní koláže tvořené postupem času čekaly právě na tuto výstavní příležitost. Připomínají, že nejen prací živ je člověk. Hřivnáčovy drobnosti „Prague Angels HAM,“ onyxový „Popelníček“ a „Absurdní drama,“ stejně jako „Kapitán korábu a jeho věrný pes,“ svým oddechovým pojetím vykouzlí úsměv na rtech. Společnou výstavu doplňuje poezie k danému tématu a písemné provolání této dvoučlenné umělecké skupiny: „Manifest obskurního absurdismu.“

Odkaz na akci:

https://www.facebook.com/events/934988101505461/

O autorech, Liboru Hřivnáčovi a Pavlu Charouskovi lze říci, že sáhli do utajených zákoutí svých ateliérů a myšlenkových procesů. Doslova otevřeli „Třináctou komnatu,“ a nejsou si jisti, zda ji lze zase uzavřít. Tímto výstavním experimentem se ocitli zcela mimo svou běžnou uměleckou tvorbu. Doslova oznamují světu: „Jsme zde, jsme jiní než vy, a myslete si o nás, co se vám zlíbí.“

440869936_973273581464790_9090661083897370759_n

440900804_973273551464793_7124859623337895223_n

438082771_973273251464823_8689401978959583348_n

441280247_973273568131458_8159164294414153671_n

440893862_973273368131478_7159451313044802408_n

440885088_973273221464826_4300521095316169446_n

440886722_973273628131452_6150126292208607602_n

439880589_973273604798121_4297770810025611729_n

439849298_973273434798138_6141484288735740764_n

440871039_973273531464795_7312346163685452194_n

439319554_973273494798132_8032339468038687226_n

KDYŽ BÍLOVEC VYPRÁVÍ

31.8. 2024 v 18:00 hod

Vážení návštěvníci našeho zámku,

na závěr letošních prázdnin pro vás připravujeme hudebně dramaturgický program KDYŽ BÍLOVEC VYPRÁVÍ.

Můžete se těšit na pověsti z Bílovce a okolí s autorskou hudbou i bohaté kostýmy. Koncert proběhne v rámci Hradozámecké NOci na zámku v Bíloveci.

V programu vystoupí:

Soubor Generace

Komorní orchestr

Lenka Háčková

Sona Jungová

Aleš Pirnos.

Průvodcem Vám bude Lenka Večerková.

Na Zámek Bílovec se vrací rodinná obrazárna

Na Zámku Bílovec nyní můžete obdivovat i novou zámeckou obrazárnu příbuzných šlechtických rodů Thun-Hohenstein, Tenczin-Paczinsky, Pino-Friedenthal, baronů von Bartenstein a kníže arcibiskupa von Colloredo-Wallsee und Mels.

Pan kastelán získal ve spolupráci se Zámkem Kunín a díky přátelským vztahům s pozůstalými šlechtickými rodinami v Německu, Rakousku a Polsku, fotografie originálů, podle kterých byly zhotoveny kopie.

Své svolení pro kopii těchto obrazů vydal i Národní památkový ústav.

Celkem 18 portrétů malovány olejem na plátně, které zhotovila Rosana de Montfort, se tímto navěky stanou inventářem zámeckých interiérů chodby v prvním patře.

345635104_1273047916967008_7710768066560866535_n

345922810_3351739728424218_8937553262041573308_n

345052238_187538430862748_3650323055476133338_n

345259908_1163078428420182_1079952268848251338_n

345570371_906358424000961_6564014680559339702_n

Bílovecký rodák – Spravedlivý mezi národy

Moritz Georg Josef Franz Maria baron Daublebský ze Sternecku jediný syn oblíbeného bíloveckého okresního hejtmana Moritze Jakoba barona Daublebského ze Sternecku (1871–1917) a jeho manželky Marie Amélie Františky Stefanie Salvadori z Whiesenhofu (1872–1962) se narodil 29. února 1912 v domě čp.411 na Panské ulici v Bílovci (dnes Úřad práce).

Předčasně ovdovělá baronka Daublebská ze Sternecku odešla s pětiletým synem a jeho třemi staršími sestrami Amelií, Marií Štěpánkou a Annou Františkou do Opavy, kde zakoupila vilu na dnešní Tyršově ulici. Zde si otevřela salon, který byl často navštěvován Sedlnizkými z Bílovce, Razumovskými, Janotty, Rolsbergovými, maršálem Böhmem-Ermollim, literátkou Marii Stonou i genealogem Häuslerem. Pro své děti vedle vdovského důchodu vymohla studijní podporu od státu. Dcery se krátce po maturitě vdaly. Marie se 22. září 1932 provdala v Opavě za italského konzula Dr. Carla Cesara hraběte Tornielli di Crestvolant, Anna Františka uzavřela v Opavě 22. července 1937 sňatek s JUDr. Karlem Vetterem von der Lilie, soudcem v rakouském Poysdorfu. Na obou svatbách byla přítomná také Zdeňka hraběnka Sedlnitzká z Choltic, dcera majitele bíloveckého zámku.

Mladý baron Moritz na jaře 1931 v Opavě absolvoval německé gymnázium. Poté se po vzoru otce odebral na práva do Vídně a potom na Karlovu univerzitu v Praze.

Nadcházející válečné události roku 1939 měly prověřit morální postoje dědice jedné odnože velmi rozvětveného rozrodu Daublebských ze Sternecku. Moritz již v pořadí třetí po okresním hejtmanovi a generálovi Moritzi I. Ač byl velkým odpůrcem nacistického režimu musel narukovat do Wehrmachtu. S německou armádou se pohyboval po celé Evropě. Jen ve chvílích dovolené se vracel domů. Za svůj domov zčásti považoval také zámek Borčice u Nitry, který vlastnila matčina sestra baronka Amélie Sipeky. V říjnu 1944 byl osloven Magdalenou Livií Dubnickou a její matkou židovskými uprchlicemi z Vídně. Moritz Daublebsky-Sterneck byl v této době na zámku na dovolené. Setkal se s Dubnickou a její matkou a dohodl se, že je ukryje. Vesničané však brzy začali mít podezření, že se na zámku ukrývají Židé. Na dlouhé přemýšlení nebyl čas. Moritz se oblékl do uniformy důstojníka Wehrmachtu a v noci obě židovské uprchlice bezpečně převedl přes střežený most a doprovodil zpět do Vídně. Při odhalení riskoval nejen jejich, ale také vlastní život. Magdalena Dubnická přes pozdější zatčení a internaci v koncentračních táborech Ravensbrück a Bergen-Belsen přežila a o hrdinství barona Moritze Daublebského podala svědectví. Dne 22. prosince 1977 získal čestný titul státu Izrael Spravedlivý mezi národy a v památníku Yad Vashem byl zasazen strom s jeho jménem.

Doktor Moritz Daublebský se po válce usadil v Rakousku, kde se 20. září 1950 oženil s dědičkou zámku Sigmundslust v horském letovisku Vomp, Marií Theresií von Biegeleben (1920–2009).

Manželům Daublebským ze Sternecku se narodili tři synové: Georg, Karl a Max. Ve Vomp, kde rodina po čase zámek přeměnila v horský pension, 10. ledna 1986 baron Moritz Daublebský zemřel.

312540913_610964527491203_6496414210960438983_n

316129092_1064813607490394_3943672084022051753_n

314328121_610964597491196_5938206484504864473_n

316045185_3287402028246756_1045853406067092827_n

315104442_661329518702181_6788023997039951522_n

313380064_610964630824526_5978330462408376709_n

Vzácné hodiny bíloveckého šlechtice

Před několika dny se nám ozval pan Alex McWhirter, který pracuje pro malé muzeum Moyse's Hall ve východní Anglii. Ve sbírkách jejich muzea se nalézají velice vzácné hodiny, které prokazatelně patřily majiteli bíloveckého panství rytíři Jaroslavu Oderskému z Lidéřova. Na orlojích je vyryt letopočet 1541. Na schránce hodin (orloje) jsou erby Oderských z Lidéřova, Bítovských z Bítova, Rotemberků z Ketře nebo pánů ze Zvole.

Nyní se musíme vrátit v čase o více jak 480 let. Bartoloměj Paprocký z Hlohol v knize „Zrcadlo slavného Markrabství moravského“ pro nás zachoval zmínku o erbovní galerii, která se nalézala v kostele sv. Mikuláše: „Tam [v Bielovci] v kostele jest vývod jeden dávný vymalovaný: nejprvé erb panuov z Šternbergka, panův z Kolovrath, panův z Bozkovic, panův Oderskych z Lideřova, panův Pogorellův, panouv ze Zvole, panův Rotmbergkův, panův Bitovských z Bitova a poslední panuov Šelihův z Ržuchova. A to jest byl vývod pana Václava z Fulštejna a na Bělovci, manželka jeho byla první z rodu panův Šeňkův z Statenburgku a druhá panův Cetrysův, od kteréž zůstali Jiřík a Frydrych z Fulštejna." Paprockého zpráva představuje pravděpodobně jediný dochovaný popis dnes již neexistující znakové galerie, která se nacházela někde uvnitř kostela sv. Mikuláše v Bílovci. Mocný rod Fulštejnů se v průběhu několika let dostal do finančních obtíží, které vrcholí roku 1543 prodejem Bílovce Janovi Oderskému z Lideřova. Pozornosti většinou uniká Oderského příbuzenský vztah k Fulštejnům, jeho druhou manželkou totiž byla Eliška z Fulštejna z linhartovské linie. Po Janově brzkém úmrtí ještě v roce 1543, se Bílovce ujal nejstarší syn Jaroslav Oderský z Lidéřova (majitel vzácných hodin). Ani on však nedržel panství dlouho, protože 15. srpna 1548 byl v Bílovci zavražděn. Jeho majetku se na místě nezletilých sourozenců ujali správci, kteří roku 1554 Bílovec prodali Mikuláši Pražmovi z Bílkova.

Jan Oderský z Lidéřova měl zřejmě v úmyslu zřídit v bíloveckém kostele sv. Mikuláše rodinné pohřební místo, které nechal vyzdobit malovaným vývodem svým i svých dvou manželek.

V bíloveckém kostele byl však z celé rodiny pohřben pouze on a jeho nejstarší syn Jaroslav.

Stručný popis hodin Jaroslava Oderského z Lidéřova: Cylindrové hodiny německé výroby, které mají galvanovanou schránku. Ciferník má dva kapitulní prsteny. Jeden představuje 2 části po 12 hodinách, známé jako ‚České‘ nebo běžněji ‚italské hodiny‘, čas měřeno od západu slunce. Druhá část prstenu ukazuje 24 hodin „německý“ čas, měřeno od půlnoci do poledne. Vnitřní prsten by měl být nastavitelný tak, aby oba, český a německý čas, bylo lze možno číst současně. To je zřejmě poměrně unikátní pro „České“ hodiny tohoto období.

Herladickou výzdobu hodin určil ředitel ZA Opava pan Dr.Karel Müller.

Překlad části anglických textů: Rosana de Montfort

283784107_504072208180436_2227845872696570125_n

286675213_504071838180473_3172143508561617947_n

286587297_504072071513783_5824299732003851387_n

286672399_504071971513793_6735213352113742874_n

286641487_504071744847149_8957286442615810941_n

Z naší expozice

Nová instalace

Díky velmi dobré spolupráci s panem Dr. Zezulčíkem
kastelánem zámku v Kuníně a štědrým dárcům podařilo se na našem zámku téměř nemožné, vytvořit náznakovou instalaci apartmánu manželky posledního šlechtického majitele Bíloveckého zámku MUDr. Herminy Sedlnitzké - Odowas z Choltitz.. Při tvorbě instalace jsme se snažili co nejvíce přiblížit původním zámeckým inventářům, které minulý rok přivezl pan hrabě Peter Sedlnitzky - Odrowas z Choltitz. Jídelna a salón pochází z druhé poloviny 19. století. Ložnice a pracovna je z počátku 20. století.

Apartmán hraběnky Sedlnitzké je přístupný v rámci prohlídkové trasy zámku do konce října v sobotu a neděli od 11´00 do 16´00.